Hlohovec

Na katastr obce zasahuje soustava lednických rybníků (Nesyt, Hlohovecký a Prostřední rybník). Ochraně hnízdících a protahujících ptáků slouží stejnojmenná národní přírodní rezervace. Západně od obce vystupují třetihorní vápence (Stará hora), na nichž se dochoval pozoruhodný zbytek stepních trávníků. Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Část lesních porostů, zejména v okolí rybníků, byla parkově upravena a byly zde vysázeny četné exotické dřeviny. Územím obce probíhá i krajinářsky hodnotná Bezručova alej. Vesnice, která leží nedaleko Valtic, je v písemných pramenech poprvé připomínána až v roce 1414, vznikla ale už ve 13. století jako ves kolonizační, založená pasovským biskupstvím.

Národní přírodní rezervace (NPR) Lednické rybníky

Lednické rybníky patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality u nás. Představují významné hnízdiště a také přirozenou zastávku na migrační trase ptáků mezi severem a jihem Evropy. Rybniční soustavu, která byla vybudována již v 15. století, tvoří čtyři průtočné rybníky na toku Včelínek, kterými jsou Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský rybník o celkové ploše asi 550 ha. Součástí je také Zámecký rybník v zámeckém parku Lednice. Na rybnících bylo prokázáno hnízdění více než devíti desítek druhů ptáků a další desítky druhů zde lze zastihnout v době jarního a podzimního tahu.

O jejich významu svědčí zařazení lokality mezi mokřady mezinárodního významu, byly také zařazeny na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako součást Lednicko-valtického areálu. V současnosti jsou rybníky v majetku státu a správu zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Hlavním cílem ochrany a péče je zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podmínek pro vodní a mokřadní ptáky a zvýšení početnosti a úspěšnosti jejich hnízdění. Nedílnou součástí cíle je i udržení výskytu cenných druhů rostlin a dalších živočichů, kteří jsou na mělké rybníky vázáni. Jak toho vše dosáhnout je i přizpůsobením zájmům ochrany přírody i způsob rybářského hospodaření, jehož primárním cílem není co největší množství ryb, a dalším z opatření je zavedení tzv. částečného letnění rybníků. Snížením hladiny u vybraných rybníků tak dochází k obnažení břehů, kde mohou vyrůst znovu rostliny, které tady i několik desetiletí vidět nebyly, zastavují se tu i hnízdí díky holým břehům vzácní ptáci, jako jsou tenkozobci opační nebo další bahňáci.

Tenkozobec opačný

(Recurvirostra avosetta)

je velký dlouhokřídlý pták z čeledi tenkozobcovitých rozšířený v Evropě a Asii. Je částečně tažný, většinou migruje do severní Afriky, jižní Evropy nebo jižní Asie, v některých zemích (Španělsku, Anglii aj.) s příznivějším klimatem je k vidění celoročně. V Česku pobývá od dubna do září. Tenkozobec opačný je štíhlý pták dorůstající velikosti vrány. V zimním šatě má převážně čistě bílé opeření s černým hřbetem, vrchní stranou hrdla a temenem hlavy. Charakteristickým znakem je dlouhý, tenký, nahoru zahnutý a černě zbarvený zobák a dlouhé namodralé až šedé končetiny.