Rakvice

První písemná zmínka o Rakvicích pochází z roku 1248, ale dokladem toho, že zde mnohem dříve existovalo pravěké slovanské osídlení jsou nálezy slovanské keramiky. Slovanské sídliště zde zřejmě existovalo až do 13. století. Po roce 1248, Rakvice několikrát změnily majitele, až se na konci 15. století dostaly do rukou pánů z Lipé. Znamení raka bylo již součástí nejstarší obecní pečeti označené letopočtem 1604, na níž jsou Rakvice uváděny jako oppidum (městečko). Před třicetiletou válkou se Rakvice staly městečkem, Bočkajovskými a Uherskými vpády však zpustly tak, že se staly opět vsí. Hrozen s listem pak dokládá dlouhou vinařskou tradici obce, která je dnes významným vinařským střediskem Velkopavlovické podoblasti.


Vodní nádrž Šutrák

Šutrák nebo také lokalita Na Trávníkách se přezdívá přírodnímu koupališti na okraji obce Rakvice, kterou navštěvují nejen místní obyvatelé, ale i lidé z okolních obcí. Ke koupání láká písčitá pláž, čistá voda, dětské hřiště a také možnost se v místě občerstvit. Místo bylo vždy podmáčené a v minulosti se v lokalitě těžily hlíny pro výrobu nepálených cihel pro stavbu rodinných domů. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století se v místě začal těžit štěrk až do hloubky tři metry na ploše přes čtyři hektary. Po ukončení těžby začala být Štěrkovna, tak jako řada podobně vzniklých míst využívána ke koupání a k rybaření. Jenom v místě pláže a mola je rybaření zakázané.

Mokřady

jsou místa s vysokou biologickou diverzitou, jde o jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na Zemi. Mokřady účelně a efektivně zadržují vodu v krajině - při přívalových srážkách vodu "nasají" a postupně ji uvolňují. Mokřady výrazně ovlivňují klima, a to zjednodušeně ochlazováním vzduchu odparem vody (podrobněji: když sluneční energie dopadá na mokřad, většina se použije na odpar vody a do atmosféry se vrací jen malá část, když dopadá sluneční energie na suchou plochu, téměř veškerá se odrazí zpět a ohřívá se vzduch). Čím více mokřadů v krajině, tím spíše bude fungovat tzv. malý vodní cyklus (základem je odpařování vody) a nebude klima ovlivňováno jen velkým vodním cyklem. 

Šutrák neslouží jenom lidem k rekreaci a chytání ryb, ale je také zároveň životním prostorem pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Břehy jsou porostlé stromovou vegetací především vrbami a ve vodě rostou porosty rákosu, který ke hnízdění můžou využít třeba rákosníci. V rákosinách můžeme také pozorovat volavky snažící se ulovit ryby a zároveň rákosiny slouží i k vytírání kaprovitých ryb a rozmnožování zelených skokanů. Na březích je možné objevit skřípinec Tabernaemontanův, který je dokonce v Červeném seznamu druhů uveden jako druh silně ohrožený. Roste na slabě zasolených místech a březích vod. Jeho výskyt zpravidla ukazuje vyšší obsah solí v půdě či ve vodě. Dorůstá výšky kolem 1 m a kvete v červnu a v červenci. U nás roste roztroušeně v nejteplejších oblastech, jinde velmi vzácně.