Výstava fotografií upozorňuje na problematiku pečujících osob

05.08.2024

V rámci našeho projektu jsme připravili výstavu fotografií přinášející poněkud jiný pohled na to, kdo je to pečující osoba. Výstava nazvaná "Poutníci s nadějí" byla zapůjčena od Oblastní charity Hodonín. Jedná se o soubor 37 fotografií věnujících se domácí hospicové péči, jejichž autorkou je Martina Feherová. K vidění je od 1. 8. 2024 do 30. 9. 2024 v Nemocnici Břeclav a kostelích sv. Václava v Břeclavi, sv. Petra a Pavla v Podivíně, sv. Jana Křtitele v Rakvicích a chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích.

Kdo je pečující osoba?

Pečující osoba je v obecném významu ten, kdo pomáhá (poskytuje služby) druhým, kteří z důvodu svého zdravotního nebo psychického stavu nemohou nebo nedovedou vykonávat činnosti vedoucí k vlastní samostatnosti a soběstačnosti.

Pečující osoba tedy může být rodinný příslušník nebo kdokoliv, kdo pečuje o druhého, a to většinou v domácím prostředí. Obě osoby k sobě váže velmi blízký vztah (partnerství, přátelství, rodičovství či jiná rodinná vazba). V těchto případech pečovatel nepobírá mzdu, ale rodina nebo rodinná jednotka může být zajištěna různými dávkami a příspěvky (příspěvek na péči o osobu blízkou, peněžitá podpora v mateřství, rodičovský příspěvek apod.).

Pečující osoba se může starat o:

  • zdravé nezletilé děti (v tomto případě se budeme věnovat specifiku péče o velmi malé děti před nástupem do předškolních zařízení);
  • chronicky nemocné děti a mladistvé, děti po úraze, děti jakéhokoliv věku s vážným onemocněním;
  • děti, mladistvé a dospělé osoby se zdravotním postižením (jakýkoliv druh handicapu);
  • partnery po úraze, akutních příhodách, dlouhodobých vážných onemocněních;
  • seniorní rodiče a jiné rodinné příslušníky, kteří vyžadují z důvodu svého zdravotního a psychického stavu pomoc druhé osoby;
  • děti i dospělé osoby v terminálních stádiích onemocnění.

O výstavě:

Její poselství je navrácení hlubokého procítění této části života. Uzavírání kruhu lidské přítomnosti se děje v prostředí bezpečí domova a zároveň medicínské odborné pomoci. To je kombinace důležitých součástí důstojného umírání, na kterých participuje fotografka svým vnímavým pohledem.

Intimita jejích fotografií nás přenáší do momentů, které se v naší společnosti dlouhodobě snažíme vytěsnit. Snaha uniknout silnému emočnímu zážitku z odchodu blízkého člověka v nás vytváří pocit nesmrtelnosti as ním spojenou oslabenou zodpovědnost za život v komunitě, rodině. Vytěsňujeme lidi, kteří jsou závislí na péči jiných, avšak pro náš život tak obohacujících. V laskavosti a lidskosti osobního prožitku smrti milované osoby se stáváme jemnějšími a pokornějšími vůči jiným lidem, ale hlavně i vůči sobě.

Silné téma paliativní péče prezentované subjektivním vnímáním fotografky je proto v tomto tak těkavém, časově vymezeném životě nesmírně nutné, ba přímo až nutné.

Je proto velmi důležité ocenit její snahu přinést toto téma do pozornosti široké veřejnosti. Za jejími fotografiemi se ukrývá nejen její působivé vizuální podání těchto momentů, ale také její osobnost, kterou přes ně odkrývá. Fotograf musí být v takových okamžicích jemnou, emočně silnou osobností, ale také neviditelným a podpůrným zároveň. Umění zachytit podstatu této jedinečné, neopakovatelné životní události je ve vizuálním umění vždy velmi náročné.

Kruh života se uzavírá, vyřčená slova zapomeneme, ale fotografie zde zůstává a navrací nám ty nejdůležitější okamžiky naší existence. Proto jsem nesmírně vděčná za tento fotografický cyklus, který dostává do popředí a dává důležitost těm skutečně výjimečným momentům. 

Kde hledat pomoc?

Desatero pečujících

1) Získejte si co nejvíce informací a zůstaňte v kontaktu s odborníky

Ujistěte se, že dobře rozumíte diagnóze – ptejte se lékařů na prognózu, možnosti podpůrné léčby, rehabilitace či snížení míry bolesti. Po určitém čase si vyžádejte kontrolní vyšetření. Pokud máte pocit, že se vám s lékařem nedaří spolupracovat, nebojte se ho změnit. Vytvořte spolu tým, jehož cílem je dobrá péče o nemocného. Sdílejte dílčí úspěchy.

2) Pozorujte, naslouchejte a ptejte se

Váš blízký je tím nejcennějším zdrojem informací o tom, co skutečně potřebuje. Všímejte si, kdy je spokojený. Ptejte se, jaká forma pomoci je pro něj přijatelná a úlevná. Buďte trpěliví k němu, ale i k sobě.

3) Zvažte možnosti financování pomoci

V situaci péče o blízkého můžete využít finanční příspěvek od státu. Nejčastěji se jedná o tzv. dlouhodobé ošetřovné (pozor, k žádosti budete potřebovat vyjádření lékaře ještě před propuštěním z nemocnice) a příspěvek na péči.

4) Každá rodina je jedinečná

Péče o blízkého se velmi obtížně zvládá v jednom. Neostýchejte se říct si o pomoc příbuzným či přátelům, aby vás vystřídali. Neodmítejte nápady druhých, ač se zdají nestandardní. Důležité je, že fungují.

5) Nemocný potřebuje cítit oporu

Každý člověk potřebuje cítit, že je respektovaný. Pomoc a podporu nabízejte, ale nenuťte ji násilím. Pokud zrovna nějaký úkon nejde provést, zvažte, zda je nezbytné udělat ho právě teď, a to i za cenu ztráty pohody a klidu.

6) Superhrdiny můžete být jen chvíli

Je důležité si uvědomit, že i přes všechna naše přání nejsme superhrdinové, ale lidé. Pokud se vám někdy něco nepodaří podle očekávání, nevyčítejte si to. Je normální cítit vztek, zlost i zoufalství. V takových chvílích je užitečné vyhledat podporu či odbornou pomoc.

7) Nezapomínejte na sebe

Být oporou někomu dalšímu je velmi náročné. V rámci plánování péče proto myslete také na své potřeby. Nechte se vystřídat, dovolte si nechat si odborně pomoci.

8) Zvažte možnost institucionální péče

Odlehčit vám může pečovatelská služba nebo krátkodobý respitní pobyt. Možná nastane chvíle, kdy bude pro všechny lepší, pokud váš blízký půjde do domova pro seniory nebo hospicu, kde ho budete navštěvovat. Nedávejte si za vinu, že jste péči nezvládli sami.

9) Inspirujte se u druhých

Nemocný vaši péči možná náležitě neocení. Budou se střídat dny, kdy budete vděční a šťastní, že jste se rozhodli pečovat, a dny, kdy budete cítit vztek či lítost a zoufalství. Sdílejte svou zkušenost s lidmi, kteří také pečují nebo pečovali. Inspirujte se u druhých: Co pomáhalo jim? V čem pro ně byla zkušenost cenná? Oporou vám mohou být svépomocné skupiny pro pečující, ale i literatura nebo filmy.

10) Užívejte si společné okamžiky

Nenechte si kazit společné chvíle potížemi v každodenním fungování, ani nereálnými očekáváními od okolí i sebe samých. Společně strávený čas a sdílená radost budou jednou těmi nejcennějšími vzpomínkami.

Projekt "Dluhové poradenství a komunitní činnost na území Lednicko-valtického areálu" (reg. číslo projektu CZ.03.02.01/00/22_008/0000547) je financován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost plus.